Úplnou podobu regulace musí ještě dojednat členské státy spolu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Podoba celého balíčku je nyní pro telekomunikační společnosti podstatně přijatelnější, než byla v případě původního návrhu Evropské komise. Ten počítal s dělením firem na dvě části, z nichž jedna bude vlastnit sítě a druhá poskytovat služby. Postupem času se ovšem tento návrh rozmělnil, přičemž například europoslanci se před nedávnem vyslovili pro to, aby dělení mohl nařídit národní regulátor, ale učinit by tak také nemusel.
Státy zase chtějí, aby dělení firem bylo až posledním krokem v liberalizaci telekomunikačního trhu, přičemž národní regulátoři mají celou řadu nástrojů, jak liberalizace dosáhnout i bez separace telekomunikačních firem.
Balíček by měl také zlepšit ochranu před spamem. Poskytovatelé internetových služeb totiž nově získají možnost žalovat spamery. Autoři návrhu ovšem slibují i zlepšení kontroly evropské tísňové linky 112, lepší ochranu dat či rozšíření služby pro zdravotně postižené.
Návrh počítá i s využitím kmitočtů, které se uvolní přechodem z analogového televizního vysílání na digitální, pro rozvoj bezdrátového internetu. Evropská komise si představovala, že by rozvoj bezdrátového internetu měl být v tomto případě celoevropskou iniciativou, zatím ale stále není jasné, jaká bude konečná podoba návrhu.
Zcela ze hry se zatím zdá myšlenka na vznik jednotného telekomunikačního regulátora, který by měl právo veta i vůči jednotlivým národním úřadům, jak navrhovala Evropská komise. Namísto jednotného regulačního úřadu by měl vzniknout jiný úřad, který by měl především poradní funkci vůči Evropské komisi a nezasahoval by do kompetencí národních regulátorů.
