Týmu Hynka Strnada z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo prokázat, že rakovinový nádor si přizpůsobuje své okolí tak, aby mu dodávalo důležité bílkoviny k jeho růstu. Podle vědců by přerušení tohoto systému mohlo být cestou, jak růst nádoru zastavit. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

"Zajímalo nás, co dělá nádor s jinými buňkami ve svém okolí, a zjistili jsme, že i když nejsou zasaženy rakovinovým bujením, přesto se nestandardně mění. Zjednodušeně řečeno - nádor si přizpůsobuje své okolí k obrazu svému tak, aby mu dodávalo potřebné růstové bílkoviny. Pokud se jejich tvorba zablokuje vhodnými protilátkami, může být růst nádoru významně omezen," vysvětlil Strnad. Jeho týmu se podařilo zjistit i to, které bílkoviny jsou pro nádor důležité.

Vědci přitom zkoumali hlavně zhoubné nádory hlavy a krku, které jsou pátou nejčastější skupinou onemocnění rakovinou. Výsledky svého tříletého výzkumu zveřejnili podle MfD v nejnovějším vydání časopisu Histochemistry and Cell Biology a nechali si svůj objev patentovat. Tým nyní čeká, jestli jeho objev zaujme natolik, aby některá farmaceutická firma investovala do vývoje nového léku desítky milionů dolarů.

Objev vědců z Ústavu molekulární genetiky se podobá loňskému zjištění expertů z Mikrobiologického ústavu. Skupina profesora Vladimíra Křena tehdy získala z bodláku ostropestřce mariánského látku silybin, kterou přetváří do nadějného léku na rakovinu. Silybin brání vývoji cév, které si nádor kvůli své výživě "stahuje" k sobě. "Cévy zaniknou nebo se vůbec nevyvinou, takže nádor odumře," řekl deníku Křen.