Když Ivo Lukačovič v roce 1996 zakládal Seznam.cz, na internetové nadšence se pohlíželo jako na prodavače "teplé vody". O deset let později mu jeho firma vydělala půl miliardy korun.

"Chci, aby i moji zaměstnanci zažili ten americký sen, kdy se materiálně podílejí na úspěchu firmy, proto deset procent zisku rozděluji i mezi vybrané zaměstnance," říká Lukačovič.

HN: Seznam letos vydělal půl miliardy korun. Co způsobilo rekordní rok?

Nevím, jestli to byl rekordní rok. Myslím, že příští rok budeme mít tržby a zisky ještě větší. Každý rok jsme schopni navýšit tržby, sice už ne o stovky, ale stále o desítky procent. Každý rok roste zisk nejen v absolutní částce, ale roste i zisková marže. Zatímco ještě v roce 2005 jsme měli ziskovou marži 30 až 40 procent, loni to bylo šedesát. Firma je stále efektivnější.

HN: Rostete díky větší efektivitě, nebo je to dáno vývojem na internetovém trhu?

Stále spouštíme nové obchodní modely, loni jsme například spustili Sklik. Navíc se postupně zbavujeme služeb, které jsou neefektivní. Příkladem je server S-finance.cz, který nyní kompletně prochází outsorcingem. Server nebudeme rušit, ale najdeme třetí firmu, která ho bude provozovat.

HN: Jaký je o takové služby zájem?

Zájem je velký. S partnery se pak dělíme o zisky. Pochopitelně ale takto nakládáme se službami, se kterými nejsme spokojeni. Zbytek si děláme raději sami.

HN: Proč? U těch by nebylo efektivní si někoho najmout?

Možná by to bylo efektivní, ale problém je v tom, že takovou službu navštíví denně třeba jeden a půl milionu lidí a služba běží i na padesáti serverech. Nevím, jestli je v Česku technologická firma, která umí provozovat takto navštěvovanou službu.

Je ještě spousta služeb, které na internetu chybí

HN: Mluvíme o výnosných a nevýnosných službách. Je ještě vůbec nějaký nevyužitý prostor na českém internetu?

Je spousta služeb, které v Česku ani v zahraničí nikdo neprovozuje, a přitom dokážou přinést uživatelům velkou přidanou hodnotu. My jsme se rozhodli soustředit na lokální vyhledávací služby a do konce roku bychom chtěli uvést dvě nové služby.

Spustili jsme Mapy, Firmy, teď jsme rozjeli i vyhledávání ve zprávách a v encyklopediích - to jsou lokální vyhledávací služby. Vím ale ještě minimálně o dvou, které v Česku chybí, a ty bychom chtěli do konce roku spustit.

HN: Které?

Neřeknu. Ale mohu uklidnit naši konkurenci tím, že nikomu nebudeme konkurovat. Oni nic takového neprovozují.

HN: Vaši konkurenti ale úspěšně provozují komunikátory Skype a ICQ. Nic takového nechystáte?

Ne. Pokud chceme být na trhu dále úspěšní, musíme se rozhodnout, který typ služeb budeme dělat. Nemůžeme dělat všechno. Naším cílem je mít kvalitní lokální hledání a do toho investujeme nejvíce úsilí. Během několika týdnů spouštíme novou verzi fulltextu, jehož vývoj trval zhruba dva roky.

Polovina našeho vývojového oddělení pracuje na fulltextu.

Pokud bychom měli štěpit síly a dělat nějaké komunikátory, tak naše hlavní služby, které nám vydělávají, by šly kvalitou dolu. To necháme konkurenci.

Jedním z omylů šéfů portálů je, že musí dělat všechno. To znamená - mít komunikátor, zpravodajství, hledání, mapy. Portál se tím štěpí a nic nedělá pořádně. Toho se chceme vyvarovat, soustředit se jenom na vyhledávání a to dělat pořádně.

Nejlepší čas na prodej portálů v Česku minul

HN: Nedělají ty portály vše proto, že se stále mluví o jejich prodeji?

Nevím, jestli jsou na prodej. Předpokládám, že dva české portály na prodej jsou. Nejlepší doba na prodej je už ovšem za námi. Cena za takový portál je v řádu stovek milionů a možná za více než miliardu.

Pokud se prodává firma za takovouto hodnotu, potenciální kupec si udělá důkladnou analýzu trhu a jeho vývoje. Současné trendy jsou jasné - je tu globální konkurence, která je nesmírně inovativní, a je to nejtěžší konkurence, kterou jsme tu kdy měli. Dále je tu nějaký Seznam, který má svou pozici a pak jsou ostatní portály. Už z této analýzy vychází, že pro ně bude velice těžké obstát.

Není to jenom o tom, kolik dají peněz do reklamy, jaký budou nabízet obsah či články, ale zejména jak budou inovativní na technologické úrovni. To znamená: jak bude fungovat jejich e-mail, vyhledávání a s jakými inovacemi přijdou.

Myslím si, že ten nejlepší okamžik pro prodej byl před dvěma lety, kdy byl nástup druhé internetové bubliny. Tehdy kdy i Google udělal IPO a akcie rostly a přitom ještě v Česku neměl tak silné zastoupení. Nyní to bude rok od roku těžší.

HN: Pro vás by nemělo cenu někoho z konkurence koupit?

Ne. Postupem času jsme zjistili, že to, co nám nejvíce pomáhá, není reklama v televizi, není to obsah a nejsou to uživatelé, které bychom koupili s nějakou doménou. Jsou to technologie. K tomu potřebujeme mít kvalitní programátory, vývojový tým a strategii. Ne koupit nějaký portál.

Nám by naopak koupě konkurentů uškodila, protože bychom měli spoustu práce s konsolidací. Na rok a půl až dva bychom byli paralyzováni tím, že se budeme snažit technologie sjednotit, uživatele přeimigrovat a nasadit tam lepší vyhledávání.

HN: Komu se tedy vyplatí portály koupit?

Nákupní horečka portálů proběhla v Evropě ještě před krachem internetové bubliny. Tehdy portály koupili většinou telefonní operátoři. Z portálů se staly výkladní skříně operátorů a skončily jako zábavné obsahové servery. Takže, i když v Evropě měly tyto portály svého času silnou pozici, samy přenechaly volné pole působnosti Googlu. Z technologických společností se staly mediální.

Tady má podobnou strategii Atlas i Centrum a já si myslím, že to je strategie dobrá. Vždy to budou společnosti, které vydělávají peníze. Ať už bude jejich pozice na trhu jakákoliv, stále fungují jako médium. Z porovnání s námi sice nevycházejí tak dobře, ale v porovnání s klasickými tištěnými médii jsou to opravdu hodně navštěvovaná média. Mají spoustu uživatelů, kteří konzumují klasickou banerovou reklamu. Jako médium mohou působit velice úspěšně a mohou to být ziskové společnosti. A myslím si, že i Atlas i Centrum jsou obě úspěšné ziskové společnosti.

HN: Mají skutečně stomilionovou hodnotu?

To nedokážu říct. Na internetu se mění vše rychle. Není problém určit současnou hodnotu a říct si: Portál má takový obrat a takový zisk, uděláme si cenu diskontovaného toku peněz a zjistíme, že portál má takovouto hodnotu. Problém je, že na internetu jsou noví hráči, nové technologie a vy v podstatě můžete koupit nějaký portál nebo technologickou společnost, která je jedničkou na trhu. Pak celá technologie, kterou ta společnost dělá, jde někam jinam. Objeví se jiná technologie, která tu společnost zničí. Takových zvratů jsme na internetu viděli několik.

HN: Například?

Například YouTube. To je společnost, která ještě před rokem neexistovala. Nebo naopak společnost T602, která měla významnou pozici na trhu textových procesorů a najednou je tu místo ní Microsoft.

Myslím si, že hodně může na internetu znamenat i Microsoft. Tato firma, když něco chce, tak toho dosáhne. Spousta analytiků očekává, že Google je na trhu vyhledávačů jakási proměnná a zároveň jakýsi druhý Microsoft v oblasti internetu.

Nesmíme ale zapomenout, že 95 procent uživatelů kteří používají v USA Google, používá operační systém Microsoft Windows. A Microsoft má moc a technickou možnost těm uživatelům kdykoliv změnit domovskou stránku, přednastavit vyhledávač a přesměrovat je někam jinam.

Google je konkurent, jaký na českém trhu ještě nebyl

HN: Na kolik byste ocenil Seznam?

Seznam není na prodej, takže hodnotu Seznamu neodhaduji a ani o ní neuvažuji. Naší strategií je být českou firmou bez vlivu cizího managementu.

HN: Bojíte se konkurence Google?

Google je tu už dlouho. To, že má doménu .cz, pro nás moc neznamená. Na tomto trhu operují už čtyři roky a čtyři roky jsou pro nás významnou konkurencí. Takže jediné, co zaznamenáváme je, že se musíme snažit stále více. Přiznávám, Google je největší konkurence, které jsme kdy čelili.

HN: Google má také své vlastní reklamní systémy, jak moc kanibalizují váš Sklik?

Adword funguje na tom, že pokud máte návštěvníky, ti vám vyhledávají, klikají a vy máte peníze. Řekl bych, že Adwords nám pomohl edukovat trh. Když jsme spustili Sklik, nastavili jsme uživatelské rozhraní tak, aby se i stávající uživatelé Adwords lehce zorientovali. Využili jsme toho, že naši koncoví zákazníci i agentury, které spravují klíčová slova, znali Adwords. Google nám v tomto směru pomohl.

HN: Jak úspěšný je váš Sklik, přesouvají se na něj zákazníci?

Když jsme Sklik spustili, očekávali jsme, že to bude kanibalizovat naše zápisy na Firmy.cz. Přitom za leden jsme měli na Firmách rekordní obrat. Také platby za kliknutí roste. Jsou to totiž trošku odlišné cílové skupiny. Model platbu za klik využívají lidé, kteří na internetu provozují nějaký internetový obchod a hlídají si efektivitu každé vložené koruny. Naopak pro klasický kamenný obchod, který nemá na internetu zastoupení a má jen obyčejné webové stránky s nabídkou a kontaktem, není vhodný. Pro ně je lepší využít Firmy.cz, kde si zaplatí prezentaci na rok.

HN: Kolik firem Sklik využívá?

Na pěti tisících aktivních účtech se nám zobrazuje více než 40 tisíc aktivních inzerátů.

HN: Je možné dnes začít na zelené louce?

Rozhodně je to možné, ale nesmíte přijít s něčím, co už tady někdo dělá. Dobrý příklad je YouTube. Stalo se největší jenom proto, že dělá to, co nikdo před tím nedělal.

Pokud se rozhodnete, že na internetu otevřete obchod a vidíte, že jich je tu už pět, pochopitelně budete ten šestý. Pokud jdete do oboru, který tu nikdo neprovozuje a máte dobrý nápad, tak můžete začít od nuly a z ničeho vybudovat firmu s miliardovou hodnotou.

Bohužel to není příklad Česka, kde si spousta lidí, co tu chtějí podnikat na internetu, stěžuje, že už je trh obsazený a všichni jenom koukají, jak udělat něco, co dělá kolega, ale trošku jinak.

HN: Kam chodíte pro nápady, koukáte, co je venku?

Dlouhou dobu jsem koukal, co je venku, a to se ukázalo jako špatná strategie. Pokud bychom měli kopírovat globální trendy, tak se staneme lokální společností, která poskytuje globální služby a globálním hráčům dokážeme jen těžko konkurovat.

HN: V čem se liší zahraniční uživatelé od těch českých?

Český internet se liší diskusemi. Na zahraničních serverech, například běžné zpravodajské servery nemají diskuse pod články. V Česku se diskutuje na různých diskusních fórech na internetu, v Americe se více používá e-mail a různé e-mailové konference.

Navíc zahraniční internet je hodně věnován prodeji. Jsou tam desítky serverů na porovnání cen a zboží, český internet není tolik komerční. Na zahraničním internetu dominují blogy, tady se blogy teprve pomalu rozvíjejí.

HN: Vy mezi své zaměstnance rozdělujete zisk, ale přetahují se programátoři mezi firmami?

Co se týče vývojářů, tak nemáme problém, že by nám je někdo přetahoval. Máme spíš problém s tím, že programujeme v jazyku C + +, což je taková vysoká škola programování a ty programy jsou nesmírně efektivní, ale samotné programování je velice obtížné. Na tomto trhu je programátorů C + + velice málo a děláme různé akce, abychom co nejvíce těchto programátorů získali. Například šéfové vývojového oddělení přednášejí na univerzitách a vybíráme si lidi přímo na univerzitách.

Ivo Lukačovič (33)

Narodil se a žije v Praze. Studoval na ČVUT, ale studium nedokončil. V roce 1995 začal v jazyce Perl psát vlastní katalog internetových stránek a v roce 1996 je ve svých dvaadvaceti letech spustil na adrese Seznam.cz. Ten je dnes nejnavštěvovanějším médiem českého internetu. Začínal se šesti zaměstnanci, dnes jich má na tři sta. I když tvrdí, že o prodeji neuvažuje, jeho hodnota podle odhadů z trhu dosahuje půl druhé miliardy korun.

Má syna Ondřeje a spolu sponzorují hrocha v pražské zoo. Lukačovič rád cestuje, zejména do exotických krajin. Ze sportů se věnuje nejčastěji jízdě na kole či výletům do přírody, kde přespává "pod širákem". Rád čte, od braku až po vážnou literaturu. Kromě toho vlastní také pilotní průkaz na sportovní letadla a rád si vyjede po moři či na jezero na závodní plachetnici.