NASA měl potíže se spojením s Phoenixem už před dvěma týdny. Sonda se tehdy uvedla do klidového stavu, protože její baterie se kvůli ubývajícímu světlu v důsledku marsovské zimy a prachovým bouřím neměly šanci dobít. Po dvou dnech ticha se ale Phoenix 31. října znovu ozval.
Mise Phoenixu představuje velký úspěch NASA, protože sonda fungovala v krutých podmínkách marsovské polární oblasti mnohem déle než tři měsíce, na kolik byla koncipována.
Hlavním úspěchem sondy bylo, že vrtáním ve zmrzlé půdě planety prokázala stopy vody. Ta je podle vědců základním předpokladem pro vznik jakékoli formy jednoduchého života.
Podle dílčích poznatků mohla být čtvrtá planeta sluneční soustavy dostatečně vlhká a teplá asi miliardu let, poté se ale podmínky pro život začaly zhoršovat. Nynější Mars je studený a suchý.
Kromě toho ale sonda prokázala v marsovské půdě existenci perchlorových solí, které jsou silně jedovaté. To podle vědců značně snižuje šanci narazit na Marsu na stopy života. Phoenix také prokázal, že marsovská půda je celkově zásaditější, než se očekávalo, a objevují se v ní stopy hořčíku, sodíku, draslíku a dalších prvků.
Phoenix přistál na Marsu 25. května po letu dlouhém 680 milionů kilometrů a od té doby posílal na Zemi vědecké informace. Poznatky zprostředkované sondou Phoenix označili odborníci za "obrovský krok kupředu" v poznávání "rudé planety".
