V Estonsku jsou obyvatelé přes internet zvyklí platit za kávu, za parkování i podávat daňové přiznání nebo hlasovat ve volbách. Ale loni se země stala terčem útoku více než milionu počítačů s pirátským softwarem poté, co vláda rozhodla o odstranění pomníku sovětských vojáků z centra hlavního města. Podezření za organizaci útoku padlo na Rusko, které ho ovšem odmítlo.
Nicméně, estonští experti i politici dali podnět k jednání v alianci o obraně před podobnými útoky, které by mohli zneužít i teroristé. Základem útoku je využití sítí zvaných botnety, což jsou propojené počítače infikované viry nebo pirátským softwarem. Majitelé těchto počítačů ani nemusí tušit, že jsou zneužity k nelegální aktivitě a správci těchto sítí jsou - za příslušný obnos - k dispozici třeba i organizovanému zločinu.
Na summitu NATO v Bukurešti na počátku dubna spojenci řekli, že obrana základní infrastruktury je záležitostí jednotlivých států a netýká se jí článek pět zakládající smlouvy NATO o společné obraně před napadením. Aliance ale v Bukurešti rozhodla, že přispěje k vytvoření takové obrany. Výsledkem je založení centra zástupci šesti států (vedle Estonska jsou to Německo, Itálie, Litva, Španělsko a Slovensko).
Ve středisku budou pracovat asi tři desítky odborníků, kteří se zabývají výzkumem terorismu ve virtuálním prostoru. Budou například simulovat útoky prostřednictvím internetu a vyvíjet reakce na ně nebo povedou školení k této problematice. Slovensko podle estonských diplomatických zdrojů do Tallinnu vyšle jednoho vědce.
Obava z útoků ze zahraničí není přitom jen záležitostí minulosti a pouze Estonska. "Menší i větší útoky na naši síť z Ruska zažíváme takřka každý den," uvedl nedávno pro HN ministr hospodářského resortu jiného pobaltského státu.
