Vyplývá to z výsledků roční mise automatické sondy Venus-Express Evropské vesmírné agentury (ESA), které zveřejňuje nejnovější číslo odborného magazínu Nature.
Země a Venuše mají zhruba stejnou velikost a hmotnost a musely si být v rané fázi vývoje planet hodně podobné. Dodnes například mají prakticky stejné množství oxidu uhlíku, který vyvolává skleníkový efekt. Zatímco na Zemi ale byla jeho významná část postupně svázána v uhličitanech v zemské kůře, v korálových útesech a v živých organismech, na Venuši nadále existuje jako dominující plyn v atmosféře a způsobuje tak známé, výhni podobné a životu nepřátelské klima planety.
Existence života proto není jen výsledkem, ale také příčinou rozdílu mezi Venuší a Zemí. Protože i množství kyslíku v zemské atmosféře je z valné části výsledkem činnosti primitivních organismů na Zemi.
Dalšímu a možná rozhodujícímu rozdílu mezi Venuší a Zemí přišli odborníci na kloub v průběhu mise Venus-Express. Vnitřní složení Země a její rozdílně rotující vrstvy v jejím nitru se zasloužily o poměrně silné magnetické pole planety. Právě magnetické pole chrání Zemi před agresivním slunečním větrem, energeticky nabitými částicemi ze Slunce.
Venuše (a také Mars) takové magnetické pole prakticky nemají. V případě Marsu vědci na základě rozboru hornin došli k závěru, že planeta ve své horké fázi podobné magnetické pole měla, ale během ochlazování jej ztratila. Pokud jde o Venuši, je kvůli nedostatku horninových vzorků dosud nejasné, zda někdy magnetický ochranný štít měla.
Bez magnetického pole ale částice slunečního větru dopadají s plnou silou jen do horních vrstev Venušiny atmosféry. Podstatně hlouběji se nedostanou, jak prokázalo měření magnetometru VEX-MAG na palubě sondy Venus-Express. Sluneční svit totiž vytváří v horních vrstvách atmosféry plazmu a tím magnetickou vrstvu, která brání slunečnímu větru proniknout hlouběji.
Otázkou bylo, zda takové indukované magnetické pole existuje ve Venušině atmosféře i v době slabé sluneční aktivity. Měření sondy prokázala, že mezi dobou slabé a silné sluneční aktivity není v intenzitě plazmového magnetického pole prakticky žádný rozdíl.
Nicméně skutečnost, že tvrdé sluneční záření neodráží v případě Venuše magnetické pole, ale až horní vrstvy atmosféry, má výrazné důsledky. Venuše v důsledku toho trvale ztrácí vodík a kyslík, tedy skladební prvky vody. To vysvětluje, proč je v současnosti Venuše na vodu tak chudá, ačkoli ve svých počátcích jí možná měla stejně jako Země. V důsledku unikání kyslíku, vodíku a helia do vesmíru panuje nyní na planetě pekelná teplota kolem
Co sonda také nade vší pochybnost prokázala, je existence blesků ve Venušině atmosféře. Ty sice nejsou vidět v důsledku neprůhledné, kyselinou sírovou prosycené atmosféry, ale výboje bylo možné magnetometrem změřit.
Venuše má průměr