Kyberterorismus, jehož obětí se prý stalo Estonsko ze strany Ruska, se na mezinárodní scéně rozvíjí, avšak vlády zatím byly jen málo aktivní, aby se před touto rostoucí hrozbou lépe bránily. Vyplývá to z tvrzení expertů, které oslovila agentura AFP.

Estonsko minulý týden vyzvalo spojence Evropské unie a Severoatlantické aliance, aby se tvrději postavili proti kybernetickým útokům. Ty připisuje na vrub i ruským úřadům a které v estonském případě mohly být reakcí na to, že Tallinn nechal odstranit památník k uctění sovětských vojáků.

Útoky na informační technologie jsou založeny na tom, že jimi autoři vypnou internetové sítě administrativy či podniků.

Náměstek americké ministryně zahraničí John Negroponte prohlásil, že kyberterorismus se stal narůstajícím problémem "úměrně k tomu, jak se tyto technologie rozšiřují a jak se do informačních technologií zapojuje stále více a více aktérů". "Musíme se na to připravit, protože tento problém bude v budoucnosti narůstat," řekl.

Stejný názor sdílejí i experti v Británii či Irsku, podle nichž jsou webové stránky institucí stále zranitelnější.

"Myslím si, že ve skutečnosti se kyberútoky stanou něčím víc než jen problémem," uvedl profesor Oxfordské univerzity a specialista na internet Jonathan Zittrain. Útoky, které jsou založené "na omezení služeb - tak, jako se to stalo v Estonsku - představují jen základní formu útoku na síť," řekl.

Konflikt mezi Estonskem a Ruskem není jediným, který vyprovokoval kybernetické nepřátelství.

Spor mezi Čínou a Japonskem způsobený japonskými školními knihami historie, které podle Pekingu minimalizují válečné zločiny japonské císařské armády za války, v roce 2005 vyvolaly řadu internetových přestřelek v obou směrech.

Na Blízkém východě se "kybernetický džihád" mezi internetovými uživateli v Izraeli a Palestině rozvíjel spolu s politickým vývojem situace. Cílem útoků se stávaly zejména izraelské vládní stránky. Maura Conwayová, která působí na Dublinské univerzitě a která se specializuje na spojení terorismu a internetu, zdůraznila, že když útoky provádějí státy, tak se snaží maskovat svou identitu, což není většinou případem u individuálních útoků.

Největší starosti podle ní mají nyní velmoci jako Spojené státy, které "jsou obrovskou měrou závislé" na technologické a komunikační infrastruktuře. Jak tvrdí, vlády ale i přesto velmi pomalu chápou nutnost stanovit pro boj s kyberútoky jasná pravidla.