Výzkumné středisko Jet Propulsion Laboratory (JPL) v americké Pasadeně oznámilo, že opakované pokusy navázat se sondou kontakt byly neúspěšné. Snímky z družice, která čtvrtou planetu sluneční soustavy obíhá, ukazují, že solární panely Phoenixu byly během kruté marsovské zimy zřejmě poškozeny zmrzlým oxidem uhličitým.
Vědci z JPL neočekávali, že by sonda zimu přečkala, nicméně se pokoušeli případné vysílání Phoenixu zachytit.
Phoenix přistál na povrchu Marsu v květnu 2008. Původně se počítalo s tříměsíční misí, sonda ale vydržela fungovat o dva měsíce déle, než vědci očekávali.
Družice Mars Odyssey, která z oběžné dráhy kolem Marsu zprostředkovává spojení pojízdných marsovských sond se Zemí, přeletěla tento rok nad Phoenixem více než dvěstěkrát. Spojení se jí ale navázat nepodařilo.
Podívejte se na dva obrázky sondy Phoenix z roku 2008 a 2010 pořízené družicí Mars Reconnaissance Orbiter. Na obrázku z roku 2008 jsou jasně patrné modré skvrny, které představují solární panely. Obrázek z roku 2010 ukazuje tmavou skvrnu, která by mohla být tvořena tělem sondy a jedním ze solárních panelů. Druhý není vidět.
"Měli jsme jen málo naděje, že Phoenix začne fungovat, ale byla to jedna z těch věcí, které se musí zkusit, i když existuje jen malá šance," uvedl Peter Smith z Arizonské univerzity, který se na výzkumném projektu podílí.
Při zkoumání povrchu Marsu dokázal Phoenix objevit stopy vody, i když spíše z doby minulé. Kromě toho ale také v marsovské půdě odhalil přítomnost perchlorových solí, které jsou silně jedovaté. To podle vědců značně snižuje šanci narazit na Marsu na stopy života.
Jeden ze dvou solárních panelů sondy Phoenix
Na Marsu operují ještě další dvě sondy
Na povrchu Marsu jsou také další dvě sondy NASA - vozítka Spirit a Opportunity. Na planetě přistála na počátku roku 2004 a předpokládanou dobu životnosti překročila o několik let. Spirit však loni uvízl v písku a od konce března nekomunikuje. Podle expertů se v zájmu úspory energie přepnul do režimu hibernace.Jeho dvojče, vozítko Opportunity, které přistálo jako druhé, "díky tomu" před pěti dny překonalo historický rekord sondy Viking 1 v délce služby na povrchu Marsu - slouží šest let a 116 dnů. Pokud by se ovšem podařilo Spirit oživit, rekord by převzal on.
