Přesvědčeni jsou o tom američtí vědci, podle nichž tito obrovští býložravci svými střevními plyny rozhodující měrou přispívali k regulaci klimatu na Zemi. Po vyhynutí mamutů teploty poklesly.

Rychlé vymření mamutů a jiných obrovských zvířat v důsledku rozpínavosti lidí v Americe před 13 tisíci lety by mohlo podle studie vědců z Novomexické univerzity vysvětlovat tehdejší pád teplot.

Severoameričtí býložravci vylučovali obrovské množství metanu, píše tým kolem vědkyně Felisy Smithové v aktuálním vydání přírodovědeckého časopisu Nature. Metan má přitom coby skleníkový plyn 30krát větší účinek než oxid uhličitý. Náhlý úbytek plynu přispěl ke globálnímu ochlazení, pokud jej přímo nezavinil, vysvětlují vědci.

Epocha lidského ovlivňování životního prostředí, nazývaná též jako antropocén, tak podle studie nezačíná až s průmyslovou revolucí kolem roku 1800, ale už před zhruba 13 tisíci lety.

Vědci vycházejí z množství metanu, které do ovzduší vypouštějí krávy a další dnešní přežvýkavci. Vzorky z vrtných jader v ledu z doby mizení mamutů přitom údajně potvrzují, že vyhynutí zvířat provázelo snížení koncentrace metanu v atmosféře o zhruba 180 objemových procent.

Grónské vzorky ledu z různých dob ukazují, že snížení obsahu metanu o 20 procent má za následek pokles teploty o zhruba jeden stupeň Celsia. Ve sledovaném období tak měla teplota klesnout o devět až 12 stupňů, což podle expertů potvrzují měření. "Vyhubení obřích živočichů je první katastrofální událostí, kterou lze přičíst lidské činnosti," uzavřeli vědci.