Vědci varují, že bude-li se planeta oteplovat současným tempem, pak 20 procent všech nynějších druhů ještěrů vyhyne do roku 2080.
"Tato čísla jsou opravdu dost děsivá," říká Barry Sinervo z Kalifornské univerzity, který studii vedl. "Měli bychom se pokusit omezit klimatické změny, a to hned, jinak posíláme do záhuby celou skupinu živočišných druhů," dodal.
Hromadné vyhynutí ještěrů, kteří se živí hmyzem a sami jsou potravou ptáků, by mohlo mít ničivý dopad oběma směry potravního řetěžce, jehož rozsah je jen těžké odhadovat.
Ještěři, mezi něž v České republice patří například slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a ještěrka zední (Podarcis muralis), se nevyhřívají na sluníčku ze záliby, ale z pudu sebezáchovy. Jako ektotermní živočichové jsou závislí na okolním prostředí při kontrole své tělní teploty.
Na rozdíl od savců se plazi v případě přehřátí nemohou ochladit pocením nebo zrychleným dýcháním a musejí se uchýlit do stínu nebo zalézt pod kámen. Tento biologický jev už vedl k uhynutí pěti procent populace ještěrů po celém světě, říká Sinervo.
"Teplota stoupá příliš rychle a evoluce s ní nestačí držet krok," dodává Jack Sites, herpetolog z Univerzity Brighama Younga, který se na studii podílel. Ještěři vylézají z úkrytů ve dne, aby se zahřáli a využili aktivního času k nalezení potravy a páření.
"Oteplování toto období aktivity zkracuje... je příliš horko, aby se pustili do páření a musejí se schovat na chladná místa," vysvětluje Sites. "Takže nehynou přímo, ale nemohou se rozmnožovat. Bude stačit pár generací a jejich populace se pustí po klesající spirále směrem k vyhynutí."
"Tato čísla jsou opravdu dost děsivá," říká Barry Sinervo z Kalifornské univerzity, který studii vedl. "Měli bychom se pokusit omezit klimatické změny, a to hned, jinak posíláme do záhuby celou skupinu živočišných druhů," dodal.
Hromadné vyhynutí ještěrů, kteří se živí hmyzem a sami jsou potravou ptáků, by mohlo mít ničivý dopad oběma směry potravního řetěžce, jehož rozsah je jen těžké odhadovat.
Ještěři, mezi něž v České republice patří například slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a ještěrka zední (Podarcis muralis), se nevyhřívají na sluníčku ze záliby, ale z pudu sebezáchovy. Jako ektotermní živočichové jsou závislí na okolním prostředí při kontrole své tělní teploty.
Gekoní tlapky pomáhají léčit - čtěte ZDE
Galapágy - místo, kde se leguán jen těsně minul s Darwinem - čtěte ZDE
Na rozdíl od savců se plazi v případě přehřátí nemohou ochladit pocením nebo zrychleným dýcháním a musejí se uchýlit do stínu nebo zalézt pod kámen. Tento biologický jev už vedl k uhynutí pěti procent populace ještěrů po celém světě, říká Sinervo.
"Teplota stoupá příliš rychle a evoluce s ní nestačí držet krok," dodává Jack Sites, herpetolog z Univerzity Brighama Younga, který se na studii podílel. Ještěři vylézají z úkrytů ve dne, aby se zahřáli a využili aktivního času k nalezení potravy a páření.
"Oteplování toto období aktivity zkracuje... je příliš horko, aby se pustili do páření a musejí se schovat na chladná místa," vysvětluje Sites. "Takže nehynou přímo, ale nemohou se rozmnožovat. Bude stačit pár generací a jejich populace se pustí po klesající spirále směrem k vyhynutí."
