Výsledky jejich práce zveřejněné v časopise Nature Geoscience svědčí o tom, že podmořské tání způsobené teplejšími oceánskými vodami hraje důležitou, ne-li přímo dominantní roli v současném vývoji grónských ledovců. "To je skutečnost, která se doposud přehlížela," řekl Eric Rignot z NASA.

Vědci měřili v létě 2008 rychlost podmořského tání čtyř ledovců ve střední části západního Grónska. Ve fjordech ledovců rozmístili oceánografické přístroje a odebírali vzorky vody v různé hloubce, aby mohli změřit oceánské proudy, teplotu a slanost vody a také hloubku fjordů. Zjistili, že rychlost tání zkoumaných ledovců byla stokrát větší v hloubce oceánu ve spodní části ledovců než na jejich povrchu.

Rignot řekl, že tato studie doplňuje jiný výzkum z nedávné doby o stavu oceánu v grónských fjordech, který provedli vědci z oceánografického institutu v Massachusetts. Ti se zaměřili na změny oceánografických podmínek ve fjordech, které mohou vést ke změnám podmořského tání ledovců. Další studie z roku 2008 z newyorské univerzity, zveřejněná také v Nature Geoscience, zjistila, že pohyb grónských ledovců se zrychlil, když do jejich fjordů pronikly teplé vody.

"Naše studie zaplňuje mezeru ve výzkumu tím, že se zaměřuje na rychlost podmořského tání, což se doposud v Grónsku nedělalo," řekl Rignot. "Výsledky ukazují poněkud větší hodnoty, jež mají široký dopad na vývoj ledovců, pokud se budou oceánské vody v těchto fjordech nadále oteplovat."

V minulých letech vědci pozorovali zrychlení pohybu a tání grónských ledovců, které je spojeno se ztenčováním jejich spodní vrstvy, když dosáhnou moře.

V minulém desetiletí se povrchové tání ledovců kolem Grónska v důsledku teplého vzduchu urychlilo, ale sněžení přibylo jen málo. Výsledkem je, že ledová masa se v letech 1996-2007 o třetinu zmenšila. Z této ztráty lze 50 až 60 procent přičíst na vrub urychlení pohybu ledovců, zbytek na zvýšené povrchové tání ledovců.

Ledovce však tají také podél ponořené stěny, kde přicházejí do styku s teplou oceánskou vodou.  Oceánská voda teplá tři stupně Celsia může rozpouštět ledovec rychlostí několik metrů za den, za léto to mohou být stovky metrů.

O rychlosti podmořského tání a o tom, jaký to má vliv na ledovce, je toho doposud známo málo. Zatím se totiž tání podmořských ledovců měřilo jen na Aljašce. Rignot zdůrazňuje, že studie poukazuje na to, že je nutné zohlednit tento jev oceánu, pokud vědci chtějí zvýšit spolehlivost modelů používaných pro předpovídání, jak se Grónska dotknou změny klimatu.