Objev pěti exoplanet přispěje k pochopení, jak se planetární systémy formovaly a vyvíjely z plynových a prachových disků, ze kterých vznikly hvězdy a jejich planety, řekl William Borucki z NASA. Povrch objevených exoplanet, tedy planet obíhajících jinou hvězdu než Slunce, je příliš horký pro životní formy, které známe, dodal.
Nově objevené planety jsou kvůli velikosti a extrémním teplotám známé jako "horké Jupitery". Teploty na nich dosahují až 1650 stupňů Celsia, což je více, než má roztavená láva. Oběh kolem hvězdy trvá těmto exoplanetám tři až pět dní, což znamená, že oběžná dráha je blíže k jejich hvězdám. Ty jsou navíc podle NASA oproti Slunci větší a panují na nich také vyšší teploty.
Každé ze dvou zmíněných záhadných těles obíhá svou vlastní hvězdu. Podle Boruckého je ale teplota obou objektů o tisíce stupňů vyšší než hvězd, které obíhají. To znamená, že zřejmě nejde o planety. Jejich velikost navíc překračuje planety našeho solárního systému.
Záhadná dvojice nesplňuje žádné podmínky k přiřazení k dosud známým astronomickým objektům a doposud neexistuje ani jejich vlastní klasifikace. Prozatím je vědec NASA Jason Rowe, který je objevil, nazývá "horkými společníky". Jejich teplota přesahuje 14.400 stupňů Celsia.
Prozatím existují dvě hlavní teorie, čím by ony objekty mohly být. Rowe se domnívá, že jde o nově vzniklé planety, které jsou staré jen asi 200 milionů let. Země vznikla asi před 4,5 miliardou let. Podle druhé teorie jde o zanikající bílé trpaslíky, tedy objekty vzniklé zhroucením hvězd.
Kepler je první sondou vyslanou NASA, která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Experti očekávají, že objeví asi 50 takzvaných exoplanet s přibližně shodným průměrem, jaký má Země, a přes 800 o velikosti do 2,2 průměru Země.
Kosmický dalekohled je nazvaný po slavném hvězdáři, který v 17. století působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II.
Nově objevené planety jsou kvůli velikosti a extrémním teplotám známé jako "horké Jupitery". Teploty na nich dosahují až 1650 stupňů Celsia, což je více, než má roztavená láva. Oběh kolem hvězdy trvá těmto exoplanetám tři až pět dní, což znamená, že oběžná dráha je blíže k jejich hvězdám. Ty jsou navíc podle NASA oproti Slunci větší a panují na nich také vyšší teploty.
Každé ze dvou zmíněných záhadných těles obíhá svou vlastní hvězdu. Podle Boruckého je ale teplota obou objektů o tisíce stupňů vyšší než hvězd, které obíhají. To znamená, že zřejmě nejde o planety. Jejich velikost navíc překračuje planety našeho solárního systému.
Záhadná dvojice nesplňuje žádné podmínky k přiřazení k dosud známým astronomickým objektům a doposud neexistuje ani jejich vlastní klasifikace. Prozatím je vědec NASA Jason Rowe, který je objevil, nazývá "horkými společníky". Jejich teplota přesahuje 14.400 stupňů Celsia.
Prozatím existují dvě hlavní teorie, čím by ony objekty mohly být. Rowe se domnívá, že jde o nově vzniklé planety, které jsou staré jen asi 200 milionů let. Země vznikla asi před 4,5 miliardou let. Podle druhé teorie jde o zanikající bílé trpaslíky, tedy objekty vzniklé zhroucením hvězd.
Kepler je první sondou vyslanou NASA, která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Experti očekávají, že objeví asi 50 takzvaných exoplanet s přibližně shodným průměrem, jaký má Země, a přes 800 o velikosti do 2,2 průměru Země.
Kosmický dalekohled je nazvaný po slavném hvězdáři, který v 17. století působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II.
