Teploty a tlak na planetě GJ 1214b jsou ale příliš vysoké na to, aby na ní existoval život ve známé podobě. Díky jejímu výskytu pouhých 40 světelných let od Země ale vědci věří, že budou moci zanedlouho prozkoumat její atmosféru.
Podle zjištění astronomů vedených Davidem Charbonneauem ze Smithsonova střediska pro astrofyziku Harvardovy univerzity, který objev publikoval v aktuálním vydání časopisu Nature, planeta obíhá ve vzdálenosti asi dvou milionů kilometrů okolo červeného trpaslíka jednou za 38 hodin. Pro srovnání, Země se nachází od Slunce více než sedmdesátkrát dál. GJ 1214b je ale první objevenou "superzemí" - tedy planetou o velikosti mezi Zemí a Neptunem - u níž je potvrzen výskyt atmosféry.
"V astronomické řeči, nachází se v našem bloku," komentoval objev podle serveru space.com Charbonneau. GJ 1214b má podle něj hmotnost šestinásobku Země a je druhou nejmenší dosud nalezenou exoplanetou, tedy planetou mimo solární systém. Menší je už jen CoRoT-7b, který měří 1,7násobek velikosti Země a má pětinásobnou hmotnost.
Objevitelé předpokládají, že GJ 1214b má pevné jádro složené nejspíš z ledu, křemíku a železa a halí ji silná vrstva atmosféry tvořená vodíkem a heliem. Na jejím povrchu se podle nich vyskytuje voda, která by mohla být v kapalném stavu. Za normálních okolností by se voda na planetě obíhající tak blízko své hvězdy vypařila. Silná atmosféra okolo GJ 1214b ale podle vědců vytváří takový tlak, který umožňuje životadárné tekutině zůstat v kapalném skupenství.
Tuto hypotézu ale nesdílí například astrofyzička Sara Seagerová z Massachusettského technologického institutu (MIT), která se na výzkumu nepodílela. "Nedomnívám se, že tato planeta má tekutou vodu, protože je uvnitř příliš horká. Myslím, že tam může být vše od vody v ledovém skupenství až po velmi exotický typ vody - supratekutinu - a pak se vypaří," řekla space.com.
Podle Charbonneaua panují na planetě teploty okolo 200 stupňů Celsia. Atmosféra je silná zhruba 200 kilometrů, a proto jí neprojde na povrch prakticky žádné světlo od mateřské hvězdy. "Pokud si představíte, že Slunce je tisíciwattová žárovka, pak tahle hvězda je tříwattová," přirovnal Charbonneau. I z toho důvodu je život, jaký známe na Zemi, na GJ 1214b podle něj vyloučen.
Podle zjištění astronomů vedených Davidem Charbonneauem ze Smithsonova střediska pro astrofyziku Harvardovy univerzity, který objev publikoval v aktuálním vydání časopisu Nature, planeta obíhá ve vzdálenosti asi dvou milionů kilometrů okolo červeného trpaslíka jednou za 38 hodin. Pro srovnání, Země se nachází od Slunce více než sedmdesátkrát dál. GJ 1214b je ale první objevenou "superzemí" - tedy planetou o velikosti mezi Zemí a Neptunem - u níž je potvrzen výskyt atmosféry.
"V astronomické řeči, nachází se v našem bloku," komentoval objev podle serveru space.com Charbonneau. GJ 1214b má podle něj hmotnost šestinásobku Země a je druhou nejmenší dosud nalezenou exoplanetou, tedy planetou mimo solární systém. Menší je už jen CoRoT-7b, který měří 1,7násobek velikosti Země a má pětinásobnou hmotnost.
Objevitelé předpokládají, že GJ 1214b má pevné jádro složené nejspíš z ledu, křemíku a železa a halí ji silná vrstva atmosféry tvořená vodíkem a heliem. Na jejím povrchu se podle nich vyskytuje voda, která by mohla být v kapalném stavu. Za normálních okolností by se voda na planetě obíhající tak blízko své hvězdy vypařila. Silná atmosféra okolo GJ 1214b ale podle vědců vytváří takový tlak, který umožňuje životadárné tekutině zůstat v kapalném skupenství.
Tuto hypotézu ale nesdílí například astrofyzička Sara Seagerová z Massachusettského technologického institutu (MIT), která se na výzkumu nepodílela. "Nedomnívám se, že tato planeta má tekutou vodu, protože je uvnitř příliš horká. Myslím, že tam může být vše od vody v ledovém skupenství až po velmi exotický typ vody - supratekutinu - a pak se vypaří," řekla space.com.
Podle Charbonneaua panují na planetě teploty okolo 200 stupňů Celsia. Atmosféra je silná zhruba 200 kilometrů, a proto jí neprojde na povrch prakticky žádné světlo od mateřské hvězdy. "Pokud si představíte, že Slunce je tisíciwattová žárovka, pak tahle hvězda je tříwattová," přirovnal Charbonneau. I z toho důvodu je život, jaký známe na Zemi, na GJ 1214b podle něj vyloučen.
