Změny byly pozorovány například u pěnice černohlavé, která je v evropských zahradách stejně běžná jako drozd v amerických.
"Nejvíc pozornosti vyvolala rychlost těch změn. Je to, jako by se vám evoluce odehrávala přímo před očima," říká Keith Hobson z kanadského Saskatoonu, který se na studii podílel.
Ornitology v 60. letech zaujala změna migračních tras pěnic. V minulosti mířily z Německa nebo Rakouska do Středomoří, v roce 1959 a pak i později byly pozorovány pěnice zimující na britských ostrovech. Teď tam v zimě končí desetina populace pěnic, které se od tradiční migrační trasy odchylují o 1200 kilometrů. Britové s láskou v zimě ptáky krmí, nabízejí jim lůj a další energeticky hodnotnou stravu. Navíc ptákům prospívají i mírné zimy.
"Jsme si téměř jisti, že migrace směrem na sever začala v 60. letech. Je to doklad vlivu člověka na migrační trasy i vlivu lidí nejen na ohrožené, ale i na běžné druhy," řekl profesor evoluční biologie na univerzitě v Freiburgu Martin Schaefer.
Pěnice přezimující v Británii se pak vracejí na hnízdiště v jižním Německu s desetidenním předstihem, protože mají cestu o třetinu kratší. Dostávají se tak do reprodukční izolace, v níž vzniká populace odlišná od té, která přilétá až později ze vzdálenějšího Španělska. U migrantů do Británie se vytvořila oblejší křídla, vhodná k manévrování, ale ne k dlouhým letům. Mají také delší a tenčí zobáček než ostatní, které si musejí na jihu poradit s větším ovocem, jako jsou olivy.
Laboratoř v Saskatoonu k výzkumu přispěla rozborem izotopů ptačího peří. Tím lze zjistit, v jaké nadmořské výšce se křídla vyvíjela, takže se dá určit, která z pěnic pochází ze Španělska a která z Británie.
"Nejvíc pozornosti vyvolala rychlost těch změn. Je to, jako by se vám evoluce odehrávala přímo před očima," říká Keith Hobson z kanadského Saskatoonu, který se na studii podílel.
Ornitology v 60. letech zaujala změna migračních tras pěnic. V minulosti mířily z Německa nebo Rakouska do Středomoří, v roce 1959 a pak i později byly pozorovány pěnice zimující na britských ostrovech. Teď tam v zimě končí desetina populace pěnic, které se od tradiční migrační trasy odchylují o 1200 kilometrů. Britové s láskou v zimě ptáky krmí, nabízejí jim lůj a další energeticky hodnotnou stravu. Navíc ptákům prospívají i mírné zimy.
"Jsme si téměř jisti, že migrace směrem na sever začala v 60. letech. Je to doklad vlivu člověka na migrační trasy i vlivu lidí nejen na ohrožené, ale i na běžné druhy," řekl profesor evoluční biologie na univerzitě v Freiburgu Martin Schaefer.
Kvůli teplejšímu počasí létají stěhovaví ptáci dál na sever - čtěte ZDE
Za to, že ptáci zjara hodně zpívají, může světlo a hormony - čtěte ZDE
Pěnice přezimující v Británii se pak vracejí na hnízdiště v jižním Německu s desetidenním předstihem, protože mají cestu o třetinu kratší. Dostávají se tak do reprodukční izolace, v níž vzniká populace odlišná od té, která přilétá až později ze vzdálenějšího Španělska. U migrantů do Británie se vytvořila oblejší křídla, vhodná k manévrování, ale ne k dlouhým letům. Mají také delší a tenčí zobáček než ostatní, které si musejí na jihu poradit s větším ovocem, jako jsou olivy.
Laboratoř v Saskatoonu k výzkumu přispěla rozborem izotopů ptačího peří. Tím lze zjistit, v jaké nadmořské výšce se křídla vyvíjela, takže se dá určit, která z pěnic pochází ze Španělska a která z Británie.
