Při záchranném výzkumu při revitalizaci jádra Mělníka archeologové objevili semeno vinné révy a plevel, který se vyskytuje ve vinohradech. ČTK to řekl vedoucí výzkumu Petr Meduna z Archeologického ústavu Akademie věd.
Víno se podle Meduny objevuje spolu s křesťanstvím. V českých pramenech je od nejstarších legend spojováno s kněžnou Ludmilou a knížetem Václavem. Středověké a novověké legendy a pověsti přiřkly Ludmile i Václavovi i konkrétní místa vinic a oba se také stali patrony českých vinařů.
Logika pověstí spojila tedy pěstování révy i s Mělníkem jako místem původu kněžny Ludmily. I bez romantiky legend je jasné, že se křesťanská panovnice neobešla bez duchovních a ti zase nemohli vykonávat křesťanský rituál bez vína. "Je ovšem otázkou, zda byl liturgický nápoj obstaráván z místní révy," uvedl archeolog.
Objev zrna vinné révy se podařil poblíž nejstaršího raně středověkého opevnění z 9. století. Archeologové odebrali k analýze téměř dvě desítky litrů sedimentu. Po proplavení byly spolu s vinnou révou nalezeny především obilniny a jejich plevele. Převažoval ječmen, pšenice setá a také archaické druhy pšenic jednozrnka a dvouzrnka, které jsou předchůdkyněmi současné pšenice. Semeno vinné révy bylo objeveno pouze jedno, ale i přesto je to podle Meduny důkaz o jejím pěstování. Nepřímým důkazem jsou nálezy plevelů rostoucích na vinicích, například prostlíku okrouhlolistého nebo čistce ročního.
Nález jediného semene vinné révy v Mělníce je jedním z nepočetných dokladů jejího výskytu na českém území. Další semena z té doby byla objevena v Praze a Lovosicích. V regionálním kontextu je možné mělnický objev ve shodě s legendami podle Meduny považovat s velkou pravděpodobností za doklad počátků místního vinařství a vinohradnictví.
Víno, tedy zkvašený nápoj z plodů vinné révy, se dostával na sklonku pravěku ze starověkého středomoří na sever Evropy jako luxusní zboží. Odlišoval skupinu "horních deseti tisíc" od pijáků piva a medoviny. Spolu s římskými výboji se šířilo i pěstování révy zhruba od dnešní Francie po Maďarsko a v polovině 1. tisíciletí nového letopočtu se stávalo stále běžnějším produktem místních pěstitelů.
Víno se podle Meduny objevuje spolu s křesťanstvím. V českých pramenech je od nejstarších legend spojováno s kněžnou Ludmilou a knížetem Václavem. Středověké a novověké legendy a pověsti přiřkly Ludmile i Václavovi i konkrétní místa vinic a oba se také stali patrony českých vinařů.
Logika pověstí spojila tedy pěstování révy i s Mělníkem jako místem původu kněžny Ludmily. I bez romantiky legend je jasné, že se křesťanská panovnice neobešla bez duchovních a ti zase nemohli vykonávat křesťanský rituál bez vína. "Je ovšem otázkou, zda byl liturgický nápoj obstaráván z místní révy," uvedl archeolog.
Objev zrna vinné révy se podařil poblíž nejstaršího raně středověkého opevnění z 9. století. Archeologové odebrali k analýze téměř dvě desítky litrů sedimentu. Po proplavení byly spolu s vinnou révou nalezeny především obilniny a jejich plevele. Převažoval ječmen, pšenice setá a také archaické druhy pšenic jednozrnka a dvouzrnka, které jsou předchůdkyněmi současné pšenice. Semeno vinné révy bylo objeveno pouze jedno, ale i přesto je to podle Meduny důkaz o jejím pěstování. Nepřímým důkazem jsou nálezy plevelů rostoucích na vinicích, například prostlíku okrouhlolistého nebo čistce ročního.
Nález jediného semene vinné révy v Mělníce je jedním z nepočetných dokladů jejího výskytu na českém území. Další semena z té doby byla objevena v Praze a Lovosicích. V regionálním kontextu je možné mělnický objev ve shodě s legendami podle Meduny považovat s velkou pravděpodobností za doklad počátků místního vinařství a vinohradnictví.
Víno, tedy zkvašený nápoj z plodů vinné révy, se dostával na sklonku pravěku ze starověkého středomoří na sever Evropy jako luxusní zboží. Odlišoval skupinu "horních deseti tisíc" od pijáků piva a medoviny. Spolu s římskými výboji se šířilo i pěstování révy zhruba od dnešní Francie po Maďarsko a v polovině 1. tisíciletí nového letopočtu se stávalo stále běžnějším produktem místních pěstitelů.
