Tříčlenný tým pod vedením uznávaného polárníka Pena Hadowa zkoumal arktické ledy v první polovině roku po dobu 73 dní, během nichž prý urazil 450 kilometrů a nasbíral tisíce údajů. Cílem bylo změřit v zimě tloušťku ledového krunýře k upřesnění předpovědí jeho tání.

Naměřená průměrná tloušťka ledu byla 1,8 metru. "Tato tloušťka je charakteristická pro led, který se vytvořil v průběhu roku a který je v létě méně odolný. Přitom led nahromaděný za několik let se stále rychleji smršťuje. To je konkrétní příklad, jak působí klimatické oteplování," řekl ve středu v Londýně na tiskové konferenci vědec Peter Wadhams.

Poznatky britské expedice ukazují, že ledová krusta Arktidy taje rychleji, než se předpokládalo, uvedl Martin Sommerkorn ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který expedici podporoval. V důsledku tání ledů podle něj mizí fauna, zvyšuje se hladina oceánů a mění se ovzduší a mořské proudy.

Uvolňuje se přitom podle něj ale i hodně plynů se skleníkovým efektem, které způsobují oteplování klimatu. Trvale zamrzlé arktické ledy totiž obsahují dvakrát více oxidu uhličitého než atmosféra a zamrzlá mořská dna Arktidy ho obsahují více než veškeré světové zásoby uhlí, ropy a plynu dohromady, vysvětlil představitel WWF.

Podle satelitních měření se tamní ledový příkrov v posledních letech postupně vytrácí a ubývá na síle. Britská expedice měla přinést konkrétní čísla z terénu, jak moc se jeho vrstva ztenčila. Na cestě se musela vyrovnat nejen s teplotami až minus 50 stupňů Celsia, ale i s prasklinami v ledu. K jejich překonávání měla speciální obleky na plavání v ledové vodě.

Před několika lety experti varovali, že arktický led by mohl úplně roztát do konce tohoto století. Někteří nyní tvrdí, že by k tomu mohlo dojít mnohem dříve. Podle většiny odborníků na tom nese hlavní vinu globální oteplování planety.