Na rychlém tání himálajských ledovců se podepisují rostoucí teploty, které podtrhují klimatické změny. Ty způsobily, že za posledních sto let teplota v tomto velehorském regionu stoupla o 1,1 stupně Celsia.

Největší ledovec v indickém Kašmíru nazývaný Kolahoi se rozprostíral na více než 11 kilometrech čtverečních. Během uplynulých třiceti let se však podle poslední studie zmenšil o více než 2,6 kilometru čtverečního.

"Kolahoi se ročně smrskne o 0,08 kilometru, což je alarmující rychlost," uvádí se ve zprávě, která byla představena na konferenci ve Šrínagaru, letní metropoli indického svazového státu Džammú a Kašmír. Výzkum, který vedl glaciolog Šakíl Ramsú, trval tři roky.

Ledovec Kolahoi je hlavním zdrojem vody pro největší kašmírskou řeku Džhelum i její mnohé přítoky a jezera.

Podle odborníků z OSN se od začátku tisíciletí průměrná rychlost tání horských ledovců zdvojnásobila. Na několika místech v roce 2006 přitom dosáhla rekordních hodnot.

Nicméně indický ministr životního prostředí Džajrám Rámeš v srpnu řekl, že pro jednoznačné prokázání souvislosti mezi klimatickými změnami a táním ledovců je zapotřebí provést více vědeckých studií. Prohlásil, že některé himálajské ledovce se sice zmenšují, ale jiné, například Siačen, se zvětšují, a další jako je Gangotri se zmenšují pomalejším tempem ve srovnání s posledními dvěma desetiletími.

Ramsú však zdůraznil, že "jiné malé ledovce v Kašmíru také ubývají a hlavní příčinou je, že teploty se v zimě v Kašmíru zvedají".

Experti upozorňují, že tání kašmírských ledovců by mohlo mít vážný dopad, jelikož většina Kašmířanů na ledovcích jako na zdrojích vody závisí.