Nebylo to tedy kvůli příliš vysokému odchytu nadšenci-sběrateli. Vyplývá to ze studie britských vědců, kterou v úterý zveřejnil časopis Science.
Po celá desetiletí se předpokládalo, že za snižující se počet modrásků a jejich postupné vymizení mohou příliš aktivní amatérští entomologové. Pak ale vědci zjistili, že skutečnou příčinou je příliš vysoká tráva, kvůli níž je půda nevhodná pro rezavé mravence, jimiž se modrásek v jedné fázi svého vývojového cyklu živí.
"Zjistili jsme, že tenhle motýl je mnohem specializovanější, než kdokoli tušil," říká Jeremy Thomas z Oxfordské univerzity, který studii vedl. "Stačilo, aby tráva rostla výš o jeden až dva centimetry, aby byl druh rezavých mravenců nahrazen jiným. Vyšší tráva znamená víc stínu a teplotu půdy o dva až tři stupně Celsia nižší. Pro člověka je tahle změna naprosté nic. Ale když jste na úrovni hmyzu, pak je to ohromná změna pro mikrohabitat, v němž žijí," vysvětluje.
Motýl, který ve Velké Británii zmizel v roce 1979 a nyní byl úspěšně znovu vysazen ze Švédska, klade svá vajíčka do mateřídoušky. Larvy, které se z nich vylíhnou, padají na zem, kde vylučují chemikálie a vydávají zvuky přesvědčující rezavé mravence, že jsou "zatoulanou mravenčí larvou".
Mravenci pak motýlí larvy odnesou do mraveniště a tam se o ně starají deset měsíců, během nichž se budoucí motýl živí mravenčími larvami, než se zakuklí, aby vyletěl jako dospělý jedinec.
Na vymizení motýlů se paradoxně podíleli i sami ochránci přírody. V roce 1931 například koupili velkou plochu půdy v Anglii a oplotili ji, aby na ni nemohli lovci motýlů. Tím se ale k trávě nedostaly ani krávy a ovce, které by ji spásly na délku vyhovující rezavým mravencům. V jiných oblastech se o přerostlou trávu postarala epidemie myxomatózy, která v uplynulých desetiletích decimovala králíky.
Po celá desetiletí se předpokládalo, že za snižující se počet modrásků a jejich postupné vymizení mohou příliš aktivní amatérští entomologové. Pak ale vědci zjistili, že skutečnou příčinou je příliš vysoká tráva, kvůli níž je půda nevhodná pro rezavé mravence, jimiž se modrásek v jedné fázi svého vývojového cyklu živí.
"Zjistili jsme, že tenhle motýl je mnohem specializovanější, než kdokoli tušil," říká Jeremy Thomas z Oxfordské univerzity, který studii vedl. "Stačilo, aby tráva rostla výš o jeden až dva centimetry, aby byl druh rezavých mravenců nahrazen jiným. Vyšší tráva znamená víc stínu a teplotu půdy o dva až tři stupně Celsia nižší. Pro člověka je tahle změna naprosté nic. Ale když jste na úrovni hmyzu, pak je to ohromná změna pro mikrohabitat, v němž žijí," vysvětluje.
Motýl, který ve Velké Británii zmizel v roce 1979 a nyní byl úspěšně znovu vysazen ze Švédska, klade svá vajíčka do mateřídoušky. Larvy, které se z nich vylíhnou, padají na zem, kde vylučují chemikálie a vydávají zvuky přesvědčující rezavé mravence, že jsou "zatoulanou mravenčí larvou".
Mravenci pak motýlí larvy odnesou do mraveniště a tam se o ně starají deset měsíců, během nichž se budoucí motýl živí mravenčími larvami, než se zakuklí, aby vyletěl jako dospělý jedinec.
Na vymizení motýlů se paradoxně podíleli i sami ochránci přírody. V roce 1931 například koupili velkou plochu půdy v Anglii a oplotili ji, aby na ni nemohli lovci motýlů. Tím se ale k trávě nedostaly ani krávy a ovce, které by ji spásly na délku vyhovující rezavým mravencům. V jiných oblastech se o přerostlou trávu postarala epidemie myxomatózy, která v uplynulých desetiletích decimovala králíky.
