Na oběžné dráze kolem Země se v úterý poprvé v historii srazily dvě velké družice. Kolize amerického satelitu komunikačního systému Iridium a nefunkční ruské vojenské družice ve výšce 800 kilometrů nad Sibiří vyvolala nejen diskusi expertů. Evropská unie ve čtvrtek vyzvala k přijetí celosvětových pravidel pro chování ve vesmíru.
Na půdě Konference pro odzbrojení v Ženevě se diskutovalo o přijetí pravidel, která by minimalizovala riziko dalších podobných kolizí.
"Taková prevence by přispěla k posílení mezinárodní bezpečnosti a podpořila by mezinárodní spolupráci na poli svobodného zkoumání a využívání vesmíru všemi státy k mírovým účelům," citovala prohlášení českého předsednictví agentura Reuters.
Unie dále vyzvala všechny státy, aby se zdržely úmyslných akcí, které by mohly zničit nebo poškodit jakékoli objekty ve vesmíru.
Čtěte více: Ve vesmíru se srazily velké družice Ruska a USA
Jaký odpad pluje prostorem kolem Země?
Stejně jako stále rostoucí množství odpadu způsobuje problémy zde na Zemi, ve vesmíru mohou mít podobné problémy mnohem vážnější důsledky.
Najdete tu šrouby a matice z konstrukce Mezinárodní vesmírné stanice, různé věci, které kosmonauti drželi v rukou na vesmírných vycházkách, jako jsou rukavice skafandru, fotoaparáty či třeba naposledy kufřík s nářadím či úlomky rozpadajících se družic či pozůstatky explozí některých jejich zařízení.
Stále narůstající množství vesmírného odpadu by mohlo přerůst ve vážný problém kosmického výzkumu, pokud už nyní nepodnikneme nějaké akce, které by tuto situaci zmírnily.
Podle dostupných statistických údajů se mezi startem první umělé družice Země, ruského Sputniku, k němuž došlo 4. října 1957, a 1. lednem 2008, uskutečnilo přibližně 4600 startů raket, které vynesly na oběžnou dráhu kolem Země na 6000 satelitů. Z nich se asi 400 vydalo po meziplanetárních drahách pryč od Země, ze zbývajících 5600 je jich nyní jen asi 800 funkčních.
Podívejte se, jak americká kosmonautka při poslední misi raketoplánu Endeavour ztratila brašnu s nářadím
Prostor kolem Země je tak zaplněn stále rostoucím množstvím neaktivních družic, stejně jako úlomky kosmických těles, které se v minulosti rozpadly nebo explodovaly. U přibližně 50 procent všech obíhajících objektů se předpokládá, že na nich dojde k explozi nebo se vzájemně srazí.
Kosmické smetí poškozuje okna raketoplánů
Odborníci, kteří mají na starosti program raketoplánů, tvrdí, že tyto stroje pravidelně dostávají zásahy od vesmírných trosek, takže se během let už muselo vyměnit přes 80 jejich oken.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) dokonce občas musí uskutečnit úhybný manévr, aby se zabránilo kolizím s technickým haraburdím poletujícím v okolním prostoru.
A samozřejmě, relativní rychlost tohoto smetí může být dost velká, pohybuje se v řádu desítek tisíc kilometrů za hodinu. Pokud by se takové trosky větších objektů srazily s ISS nebo raketoplánem, mohly by při těchto rychlostech způsobit vážné poškození nebo katastrofu.
Další opatření jsou nezbytná
Řada trosek na oběžné dráze kolem Země vzniká také díky tomu, že během nebo dokonce i po skončení mise explodují jejich baterie, přetlakové systémy a palivové nádrže. Takto vzniklé trosky dále přispívají k rostoucímu množství odpadu na oběžné dráze, jehož velikost se může pohybovat v rozmezí od pouhého jednoho mikrometru až po deseticentimetrové i větší trosky.
V současnosti pochází až 40 % smetí obíhajícího Zemi právě z těchto explozí. V uplynulém desetiletí se proto většina operátorů snažila přijímat na palubě jimi vypouštěných satelitů pasivní opatření k tomu, aby možné výbuchy zmíněných zařízení eliminovala.
Evropská vesmírná agentura (ESA) říká, že to ale nestačí a že je nezbytné okamžitě začít uskutečňovat další opatření ke zmírnění rizika spojeného s kosmickým odpadem. Mezi nejdůležitější patří snaha o to, aby se satelity, kosmické lodě a raketové stupně vrátily po ukončení mise zpět na Zemi.
Samozřejmě, že existují i další opatření, ale tato jsou ta základní. Otázkou je, kolik to všechno bude stát, jak se provozovatelům satelitů zvednou náklady. V obchodním světě by to pro ně samozřejmě mohlo znamenat snížení konkurenceschopnosti, pokud by nevznikl mezinárodní konsensus k přijetí těchto nákladů.
