Američtí geologové navrhují zachycení oxidů uhlímu pomocí hornin.Informovali o tom američtí geologové v listopadovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Natural Academy of Sciences.

Oxid uhličitý se po kontaktu s hrubozrnným peridotitem mění v pevné minerály. Geolog Peter Kelemen a geochemik Juerg Matter tvrdí, že se tento přirozený proces může opakovat milionkrát a že by se díky němu dalo v podzemí natrvalo uskladnit dvě miliardy i více tun z celkového množství asi 30 miliard tun CO2, jež lidstvo každoročně vyprodukuje.

Peridotit je magmatická hornina, která se vyskytuje v zemské kůře nebo těsně pod ní. V Ománu se nachází na povrchu, což Matter považuje za velmi výhodné, protože je peridotit k dispozici poblíž blízkovýchodních těžebních ropných zařízení, která produkují velké množství CO2.

Matter a Kelemen jsou z Columbijské univerzity. Oxid uhličitý experimentálně likvidují injektážemi vody obsahující stlačený CO2 do peridotitu s navrtanými otvory. Vlastní na tuto technologii patent.

Dále čtěte

Jsou přesvědčeni, že v Ománu a jeho blízkosti by se dalo každoročně uskladnit čtyři až pět miliard tun CO2 v pevném stavu. Počítají také s využitím jiné technologie, na níž rovněž na Columbijské univerzitě pracuje Klaus Lackner. Ten se zabývá vytvořením jakýchsi syntetických "stromů" schopných pohlcovat CO2 přímo ve vzduchu.

Matter tvrdí, že uložení CO2 v minerální podobě je levnější a bezpečnější než jiné navržené metody. Velcí producenti takzvaných skleníkových plynů hodlají CO2 zachycovat a skladovat ho pod zemí. To předpokládá vybudování velkého množství potrubí a hrozí nebezpečí, že se potenciálně nebezpečný plyn v budoucnu znovu uvolní do atmosféry.