Vědci na poškození přišli při kontrole po příjezdu na základnu. Stanici ale opravili a lépe zabezpečili proti bílým vetřelcům. Uvedl to ve zprávě o průběhu expedice její vedoucí Josef Elster z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

S ledními medvědy musí polárníci na Špicberkách počítat. Po příletu expedice do správního střediska souostroví Longyerbyenu proto její členové absolvovali v Univerzitním centru Svalbardu povinné školení bezpečnosti práce. Spočívalo především ve cvičných střelbách z kulovnice. Skupiny pracující v terénu se totiž musí umět medvědům bránit, protože ti nebývají přátelští.

Další články o oblasti Arktidy

Základnu, která spočívá ve dvou kontejnerech, z nichž jeden slouží jako ložnice a druhý jako "garáž" pro člun, a chaty lovců medvědů, nalezli výzkumníci podle Elstera ve výborném stavu a hned se do ní nastěhovali. Do provozu uvedli člun a do chaty dopravili potraviny. Na základnu přijeli polskou lodí Horizont. Nedaleko nich totiž na ostrovech už několik let pracuje skupina polských vědců.

Vědci se už pustili do botanického průzkumu v severní části zátoky Petunia na území o rozloze zhruba 80 až 100 kilometrů čtverečních. Vybrali také stanoviště pro instalaci dalších dvou klimatických stanic. Rozhodli se jednu umístit do předpolí ledovce Horbye a druhou na vrchol horského hřbetu, který se svažuje do údolí z hory Svenbrehogda (asi 620 metrů nad mořem).

Výzkum zkoumá klima a biologickou pestrost

Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách. Mise skončí 15. srpna, kdy už na Špicberkách končí léto a začíná podzim.

Území, kde se budou čeští vědci pohybovat, se nachází na rozhraní klimatu oceánského a kontinentálního. Dochází tam k nejrychlejšímu odtávání ledovce a k nejrychlejším změnám ve vegetaci. Cílem expedice je podle Elstera vytvořit vegetační mapu. Pro českou vědu jsou podle něj Špicberky zajímavé také tím, že jsou tam podobné klimatické podmínky jako v Čechách před 10.000 lety. Je tam mnoho druhů běžných i v Krkonoších, uvedl.

Na botanický výzkum navážou podle Elstera klimatologové. Parazitologové budou chytat a zkoumat ryby a jejich parazity v přilehlé zátoce. Česká republika už má polární stanici na Rossově ostrově v Antarktidě. Vybudovala ji tam v roce 2006 brněnská Masarykova univerzita. Arktická základna na Špicberkách má sloužit nejen k výzkumu, ale i k výuce studentů.