"Kdo by si pomyslel, že tak nedávno - před 70 tisíci lety - klimatické extrémy snížily velikost naší populace na tak nízkou úroveň, že jsme byli na samém pokraji vyhynutí," napsala paleontoložka Meave Leakeyová, která se na studii podílela. Studie byla provedená v rámci projektu Genographic, který od roku 2005 zkoumá vývoj člověka pomocí genetiky.
Východní Afrika byla zřejmě před 135 až před 90 tisíci lety postižena silnými suchy. Ta rozdělila tehdejší lidskou populaci do malých a izolovaných skupin, které se zřejmě vyvíjely nezávisle, uvádějí hlavní autoři studie Doron Behar z lékařské fakulty v izraelské Haifě a Saharon Rosset z výzkumného střediska v Yorktown Heights v americkém státě New York.
Teprve před asi 40 tisíci lety - po odloučení trvajícím asi 100 tisíc let - se všechny skupinky spojily do jediné panafrické populace. "Tato studie ilustruje moc genetiky odhalit některé klíčové události v dějinách lidského rodu," řekl šéf projektu Genographic Spencer Wells. "Skupinky lidí, které rozdělily tvrdé klimatické podmínky, se vrátily z okraje propasti, aby se znovu sjednotily a zalidnily svět. Je to opravdu velké drama, které je zapsáno v naší DNA."
Studie zmiňuje jinou práci vědců ze Stanfordovy univerzity. Podle ní počet lidí, kterých je nyní 6,6 miliardy, zřejmě před 70 tisíci lety poklesl až na 2000.
Podle Wellse v době, kdy bylo lidstvo na pokraji vyhynutí, "došlo ke kulturnímu posunu". "Lidé začali vyrábět lepší nástroje k lovu...začalo se objevovat umění a abstraktní myšlení," řekl.
Podle něj by toto kritické období v dějinách lidstva mělo být i poselstvím dnešním lidem. "Měli bychom se začít považovat za šťastlivce, kteří přežili," řekl.
Studie využívající mitochondriální DNA, která se předává přes matku, již dříve vystopovala původ moderního člověka k jediné ženě, jež žila v Africe před asi 200 tisíci lety. Lidé začali migrovat z Afriky zhruba před 60 tisíci lety. Zatím se vědělo málo o vývoji člověka právě v období mezi touto pramatkou moderního lidstva a mezi začátkem lidské migrace mimo Afriku.
