Seismická rizika vyvolávaná projektem jsou nepřijatelná, tvrdí odborníci. Experiment s "topnými" vrty byl dočasně pozastaven v roce 2006 po prvním nečekaném zemětřesení, které způsobil; od té doby v oblasti došlo k dalším otřesům půdy, i když menším.
"Hmotné škody, k nimž došlo v důsledku experimentu s vysokotlakým čerpáním vody do pět kilometrů hlubokého vrtu jsou nepřijatelné, a to jak z hlediska častosti opakování otřesů, tak z hlediska očekávatelných dalších škod," cituje AFP z práce dvou desítek expertů, u nichž si posudek objednaly místní orgány.
Odborníci docházejí z analýzy rizik k závěru, že oblast Basileje "není uzpůsobena" ke geotermálnímu využití ve velkých hloubkách krystalických hornin.
Zemětřesení zaznamenané 8. prosince 2006 mělo sílu 3,4 stupně Richterovy škály, vyvolalo všeobecný strach a více než 1000 telefonátů na nouzové linky. Nezpůsobilo sice žádné zranění, ale zato praskliny v řadě staveb. Čtyři další záchvěvy pak otřásly regionem během zimy 2006 až 2007, měly intenzitu od 2,9 do 3,2 stupně Richterovy škály. Pojišťovny následně zaznamenaly na 2500 žádostí o vyplacení pojistného za poškození domů, a chtěly se hojit na původci otřesů.
Odborníci popírají, že by vrty mohly vyvolat ničivé zemětřesení, a tvrdí, že struktura domů nebyla otřesy ohrožena. Regulérní těžení tepla hloubkovými vrty by však mohlo vyvolat až 200 následných otřesů, jejichž intenzita by mohla dosáhnout až 4,5 stupně Richterovy škály. Škody by tak mohly dosáhnout od 40 do 600 milionů švýcarských franků (asi 683 milionů až 10,3 miliard Kč) v okruhu 12 kilometrů od vrtu.
Při experimentu byla vehnána voda pod vysokým tlakem do pět kilometrů hlubokého vrtu. Projekt známý pod označením "dolování hlubinného tepla" měl výhledově poskytovat dostatek vody ohřáté v hlubinách Země na pohon elektrárny dodávající elektřinu pro 10 tisíc domů a teplo pro 2700 dalších.
Manažeři experimentu se již v roce 2006 za všechny potíže omluvili. Projekt s rozpočtem 80 milionů švýcarských franků (1,3 miliardy korun), který subvencovala švýcarská vláda, dosud vyčerpal 56 milionů franků (asi 955 milionů Kč).
Kromě Basileje jsou v běhu obdobné projekty i v okolí Curychu a Sankt Gallenu; tyto regiony jsou považovány za méně náchylné seismickým rizikům.
