Ve vztahu k veřejné správě využívají internet nejvíce občané skandinávských zemí a Nizozemska. V těchto státech slouží internet i k tomuto účelu více než polovině lidí ve věku 16 až 74 let. Naopak na konci pomyslného žebříčku pokulhává právě Česko a za ním již pouze Řecko s deseti procenty, Rumunsko s devíti a Bulharsko s osmi procenty takových lidí.
U jednotlivých činností, které občané provádějí na internetu ve vztahu k veřejné správě, panuje v České republice podobná situace jako v dalších zemích. Největší podíl občanů využívá internet k vyhledávání informací. Následuje komunikace pomocí e-mailu, stažení formuláře a nejméně oblíbenou činností je vyplňování on-line formulářů.
Informační technologie se již ve veřejné správě stávají naprostou samozřejmostí, k 31. prosinci loňského roku mělo připojení k internetu 100 procent krajských úřadů, 99,2 procenta organizačních složek státu a 98,4 procenta obecních úřadů.
V případě obcí existují rozdíly podle jejich velikosti, ale i ty jsou podle ČSÚ v současnosti již velmi malé. "Obcí majících 1000 a více obyvatel je k internetu připojeno 100 procent a obcí s méně než 1000 obyvateli 98 procent a dá se očekávat, že v budoucnosti i tyto menší obce budou k internetu připojeny bez výjimky," uvedl ČSÚ na svých stránkách.
